V květnu letošního roku znepokojil veřejnost alarmující případ extrémního násilí, který se odehrál v Bělehradě, v Srbsku. Teprve třináctiletý chlapec si přinesl střelnou zbraň do školy, kterou obrátil vůči svým vrstevníkům. Tento útok měl za následek deset obětí na životech a několik zraněných žáků i pedagogů. Vzhledem k nízkému věku pachatele nemohlo být zahájeno trestní stíhání. Tímto činem se stal jedním z nejmladších masových vrahů v historii.
V roce 2020 odhalila estonská policie zakladatele militantní neonacistické buňky Feruerkrieg Division, který si v online prostředí říkal Commander neboli Velitel. Ve virtuálním prostředí internetu sdílel návody na výrobu improvizovaného výbušného systému a otevřeně vyzýval k teroristickému útoku. Překvapivým zjištěním byl věk samotného pachatele. Opět se jednalo o chlapce, kterému bylo teprve třináct let.
Obdobný případ přípravy masové střelby do lidí a žhářství byl zaregistrován ve Velké Británii o rok dříve. V tomto případě bylo pachateli šestnáct let. V neposlední řadě je třeba připomenout teroristický čin, který se odehrál v říjnu minulého roku v Bratislavě, na Slovensku. Teprve devatenáctiletý mladík dlouhodobě plánoval akt extrémního násilí, přičemž byl velkým obdivovatelem Brentona Tarranta, ultrapravicového teroristy z Nového Zélandu, který v březnu 2019 usmrtil padesát jedna osob během modliteb v mešitách a několik desítek osob vážně zranil. Slovenský pachatel jménem Juraj Krajčík spáchal tento čin pod vlivem rasistických a antisemitských názorů a stejně tak jako výraz odivu svým předchůdcům, kteří ho inspirovali. Za cíl útoku si vybral podnik, který navštěvovali převážné osoby z LGBT+ komunity. Za použití střelné zbraně usmrtil dva mladé muže a jednu ženu zranil. Posléze spáchal sebevraždu.
Podobných případů by bylo možné jmenovat více. Společným jmenovatelem profilu většiny z těchto pachatelů je obdiv k násilí, silné radikalizační tendence, nekritická adorace masových vrahů a teroristů, čerpání a sdílení těchto narativů a stejně tak instrukcí na sociálních sítích a v online prostoru.
Problematika inklinace dětí a dospívajících k extrémnímu násilí a rizika radikalizace této věkové skupiny je v současné době velmi aktuální a jedná se o závažný bezpečnostní fenomén. Odborná i bezpečnostní komunita se shoduje, že doménou radikalizace a indoktrinace dětí a dospívajících jsou sociální sítě a internet. Tento rizikový trend intenzivním způsobem umocnilo období pandemie Covid 19 a přesun společenského, vzdělávacího a profesního života do digitální podoby. Pararelně s tímto jevem poukazují experti na stav psychického zdraví současné mladé generace a nutnost se tímto fenoménem intenzivněji zabývat z pohledu prevence, odborného poradenství a multioborové spolupráce. Důraz je proto nutné v tomto procesu klást na šíření osvěty nejen mezi příslušníky bezpečnostních sborů, ale i ve spektru pomáhajících profesí jako jsou pedagogičtí pracovníci, metodici prevence, výchovní poradci, psychologové, sociální kurátoři a další relevantní profese. Extrémní násilí má značný dopad nejen na samotné oběti a pozůstalé, ale i na celou veřejnost a společenské klima. Následky těchto činů jsou natolik závažné, že je zapotřebí proaktivně hledat nástroje a postupy, jak tato jednání včas identifikovat a jak jim předcházet.
Profesní institut – Jahodovka nabízí a realizuje kurz zaměřený na tuto problematiku pod názvem Varovné signály radikalizace a inklinace k extrémnímu násilí u dětí a mládeže I a II. Tento kurz je možné realizovat na zakázku pro potřeby konkrétní cílové skupiny.
Za tým Profesního institutu Jahodovka
Doc. PhDr. Barbora Vegrichtová, Ph.D.,MBA
